27 Čvn OTTO – Umělá inteligence v zrcadle poznání
Jedinečný areál Otto Wagnera ve Vídni, který je památkově chráněný, je symbolem humanismu a lidské důstojnosti. Po ukončení klinického využití zde zůstal jediný pacient: umělá inteligence. Nyní se areál staví do služeb digitálního humanismu a zve umělou inteligenci na terapeutickou pohovku poznání.
Na základě vize digitálního humanismu si Vídeň klade za cíl důsledně orientovat digitalizaci na člověka a propojovat technologické inovace s demokratickými, sociálními a etickými hodnotami. Město nechápe digitální technologie a umělou inteligenci jako cíl samy o sobě. V centru pozornosti stojí jejich odpovědné využívání, rovný přístup k nim a posilování otevřené, inkluzivní a odolné městské společnosti. Vídeň se tak chce na mezinárodní úrovni profilovat jako evropské vzorové město, v němž se technologický pokrok spojuje se sociální odpovědností a veřejným zájmem.
Areál Otto Wagnera se má stát místem, kde se bude hovořit nejen o další úrovni umělé inteligence, ale především o jejích důsledcích pro člověka. Před téměř 120 lety navrhl Otto Wagner fascinující komplex. Jeho měřítkem byla lidská důstojnost. Po více než století klinického využití nyní město Vídeň vede areál Otto Wagnera do nové budoucnosti. Tato jedinečná památkově chráněná čtvrť se nyní stane domovem kultury, vzdělávání, vědy, paměti, výzkumu, technologie a humanismu; kolébkou nového poznání.
OTTO – orientace, technologie, tautologie, ontologie
Nová klíčová otázka zní: Jaký vliv má umělá inteligence na naši lidskost – na naši psychiku, naši společnost, naši důstojnost, naši vůli, náš vývoj a naše tvoření? Každý pokrok vyžaduje uvědomění. Společně s nejbystřejšími mozky položíme novou dobu a její výtvory na Freudovu pohovku. Anamnéza v duchu digitálního humanismu. Pohled do zrcadla ve jménu poznání.
Nejde o nadšení pro techniku ani o kulturní pesimismus. Jde o reflexi. O odpovědnost. O utváření. Zatímco všude vznikají technologická centra, chybí místo, které by se systematicky zabývalo existenciálními otázkami digitální současnosti – na základě výzkumu, kulturně a tak, aby to bylo možné prožít.
Z této otázky vychází dvoudílný projekt: stálé místo pro dialog a reflexi v areálu Otto Wagnera v bývalé budově vedení a každoroční významná akce, která zaplní celý areál a nese pracovní název „Klíčové dialogy o smyslu naší existence“.
Ne jde o „nájezd na stroje“, ale o společenskou diskusi
Tam, kde kdysi Otto Wagner navrhoval prostory pro uzdravení lidské duše, může dnes vzniknout místo pro duši digitalizované společnosti. Historické poslání areálu se dočkalo moderního pojetí: Už nejde o uzdravování jednotlivých duší, ale o vztah celé společnosti k jejím nejmocnějším nástrojům. To propojuje význam tohoto komplexu s velmi aktuální debatou. Proto: žádný technologický humbuk, žádné ničení strojů, ale prostor pro reflexi se společenským významem
Rozhodně nejde o to postavit další centrum umělé inteligence. Takových je už spousta. Rozdíl spočívá v přístupu: dlouhé rozhovory namísto rychlých ukázek, reflexe namísto obhajoby, člověk namísto stroje v centru pozornosti. Právě tento přístup činí toto místo tak atraktivním, které se chce v společenské diskusi o umělé inteligenci profilovat jako odpovědný aktér.
Vídeň, Freud a digitální humanismus
Vídeň není tím správným místem náhodou. Jako město Sigmunda Freuda v sobě nese dědictví té myšlenkové školy, která jako první systematicky zkoumala nevědomí. Dnes před námi stojí podobný úkol: porozumět „digitálnímu nevědomí“. Těm vzorcům, závislostem a dynamikám, které se projevují v naší technologické existenci. Město Vídeň prohlásilo digitální humanismus za jednu ze svých oblastí excelence. Tento projekt ztělesňuje tento záměr v nejčistší podobě.
Zajímá vás to? Teď OWA nikdy!
Pozor, průkopníci, zájemci a objevitelé: Kdo plánuje přestěhovat svou organizaci do Vídně, založit firmu a hledá k tomu ideální místo, nebo by se chtěl s pomocí umělé inteligence uvelebit na Freudově pohovce, ať se nám klidně ozve:
