Duch Bruna Kreiského se zjevuje malému filantropovi a zkouší ho, zda je vhodný pro nebe sociální demokracie. Novodobý pan Karl. Dobrý člověk z Horního Rakouska.
Hra se zabývá otázkou, zda je možné žít slušně, aniž by nás pohltila ideologie, ale je to také hra o velikosti, protože na konci už nevíte, kdo má větší lidskou velikost, zda světový politik Bruno Kreisky, nebo malý filantrop Bodo Kipfl, který celý život pomáhá potřebným.

Hra o požadavcích a každodenním životě v politice.

FRANZOBEL, autor

CHRIS MÜLLER, režie, koncepce, scénografie

ALEXANDER STROBELE, herec

Drunken hamwanken – lho/Franzfurter Allgemeine Zeitung/Pátek, 17. říjen. 2008.

V Rakousku každý zná Herr Karla, kabinetní hru Helmuta Qualtingera o typickém rakouském oportunistovi, který se vždycky do všeho zapletl – do sociálních demokratů, Heimwehru, nacistů – ale nikdy si nemohl pomoci. Každý také zná Bruna Kreiského, legendárního spolkového kancléře SPÖ. Právě on se Bodo Kipflovi zjevuje ve snu a chce si ověřit, zda je Kipfl v případě své smrti vhodný pro sociálnědemokratické nebe. To vše vypráví sám Kipfl, ne nepodobně situaci v „panu Karlovi“. Jenže Kipfl je úplně jiný člověk, není to někdo, kdo se rozhodl, ale někdo, kdo si nakonec stojí za svými zásadami, i když se duchovnímu kancléři jeho jednání ne vždy líbí. Pak sice zabručí, jak to s oblibou dělával za svého života, ale nechá to být. Nebyl by to Stefan Griebl alias Franzobel, kdyby se dokázal zdržet plytkých slovních hříček à la „alle Wankhammer die besoffen hamwanken“ (rakousky: potácet se domů). Kromě toho napsal na žádost charitativní organizace „Volkshilfe“, spřízněné s SPÖ, lehce maudlinovskou, ale procítěnou hru o bezvýznamném funkcionáři, který se trochu sebekriticky ohlíží v přitroublém jevištním dialektu („Jsem dost inteligentní na to, abych nebyl zvlášť chytrý“). Mimochodem, premiéra se uskutečnila v listopadu 2007, přičemž Franzobel uvedl čas začátku 19:47 hod. Málokdy jsem se tak zasmál!

www.bibliothekderprovinz.at